V sobotu 27. 10. 2018 jsme měli tu čest přidat se k oslavám sta let od ukončení první světové války a vzniku samostatného Československého státu.
Na úvod je potřeba říci, že počasí příliš sváteční nebylo, vydatně pršelo, po sluníčku ani stopa a naděje na nějaké zlepšení prakticky nulová. I přes tuto nepřízeň se nás sešlo nezanedbatelné množství. Od 14:30 se do farní klubovny začali trousit skautky, skauti i jejich rodiče. V 15:00 nás totiž čekal dnešní první významný úkol – držet čestnou stráž při sázení výroční lípy svobody. Místo bylo vybráno v parku mezi školou, ZUŠ a vchodem do naší klubovny, takže jsme to neměli daleko. A ne náhodou bylo zvoleno právě toto místo. Vždyť právě před sto lety, o pár metrů vedle, zasadili tehdejší školní představitelé jiné tři lípy svobody, které tu stojí dodnes.
Nejprve jsme si na místě vyzkoušeli, kde bychom mohli stát a domluvili jsme se na počtu „čestných strážců“. 
Nakonec se do stráže postavilo třináct skautek a skautů z družin Neonek a Jelenů.
Před ostrým startem jsme se ještě na chvíli schovali do klubovny, kde jsme doladili detaily a ustrojení krojů a pak už jsme se vydali do akce.
Sešlo se zde několik desítek lidí, někteří přihlíželi z větší dálky, jiní si přišli vše prohlédnout hezky z blízka. Celý program doprovázel sbor žáku umělecké školy a krátké proslovy jednotlivých představitelů města a dalších organizací. Symbolické zasazení stromu provedl za město pan starosta a místostarosta a taky Katka (za Zdravé město) a zaměstnanci KIC, kteří akci zastřešovali (a to doslova..).
Poté následoval přesun po schodech, kolem radnice až k soše T. G. Masaryka, kde proběhl za účasti nás skautů a legionářů krátký pietní akt a položení věnce.
Zima a promočené kroje už nám dávali celkem zabrat, tak byl nejvyšší čas přesunout se do našeho skautského stanu a obléct se do teplého oblečení, dát si horký čaj a trochu si odpočinout. Ne všem se to ale podařilo. Bohužel se stala jedna drobná nepříjemnost. Cože, který se hned po vstupu do stanu narovnal, hlavou přizvedl plátěný strop a vylil vodu, která nedokázala stéct ze střechy stanu sama. Na neštěstí šla hned za ním Němi a schytala pořádnou sprchu. Naštěstí měla na blízku rodiče, kteří se o ni postarali a rychle ji doma naložili do vany. J Snad na tento zážitek bude vzpomínat s úsměvem na rtech.
Poté jsme společně přerovnali stoly a nachystali nástěnky a další prezentační materiály, aby byly k nahlédnutí jak pro nás, tak i pro návštěvníky z řad veřejnosti. Pro zájemce jsme také měli připravenou rukodělnou aktivitu v podobě možnosti uvázat si turbánek (sponu na šátek) v barvě československé trikolory.
Mimo skauty bylo na zámeckém nádvoří vidět i spoustu dalších zajímavostí. Třeba výstavu historických vojenských vozidel. Možnost byla také dát si u 
legionářů trochu výborného guláše. Hlavní kulturní program probíhal v Zámeckém kulturním centru – byly zde různé koncerty, recitovali se básničky nebo byla možnost občerstvit se v prvorepublikové kavárně. Moc hezká byla také dobová módní přehlídka.
Odpoledne se přehouplo do večera a všichni jsme se pomalu loučili a rozcházeli ke svým domovům. Starší skauti pomohli s úklidem věcí, jen ten náš mokrý stan byl trochu oříšek – nakonec jsme ho nacpali do klubovny, kde alespoň trochu mohl vyschnout.
Oslavy to byly víc než důstojné a nám zbývá už jen republice popřát minimálně dalších sto let, ale rozhodně výrazně klidnějších, než těch uplynulých… 😉
Marcel
Fotky z celé akce jsou na rajčeti: https://esoxrosice.rajce.idnes.cz/Oslavy_100_let_vzniku_republiky_27.10.2018/
