Žirafa – setkání rádců JMK

Pololetní prázdniny využili naši skautští rádci v zácviku k setkání se svými protějšky z jiných oddílů. Palačinka a Otesánek vyrazili na vyhlášenou zážitkovou akci pro rádce, na jihomoravskou Žirafu. Ptali jsme se, jak si akci užili – mrkněte na jejich zápisy.

Palačinka:

  1. Proč jsem na Žirafu jela?

Když jsem před čtyřmi lety začala chodit do skautu, nějak jsem se o Žirafě dozvěděla. Marcel, Katka i Houska měli ta skvělá trička a nášivku a já si říkala, že ta akce musí být fakt bezva. A už od té doby jsem si přála tam jet. Stala jsem se rádkyní a hned jsem té šance využila a rozhodně toho nelituji. Splnilo to přesně má očekávání a bylo to ještě lepší!

  1. Jaká byla má očekávání?

Upřímně jsem moc sama nevěděla, co od toho čekat. Žirafa se sama o sobě snaží být tajemná, tedy aspoň letos tomu tak bylo. Takže asi týden před akcí jsme se dozvěděli přesnější informace. Co si máme vzít, kde a kde co bude.  Super bylo, že v emailu byly i spoje, jak se na místo dostat, i když jsem je nepoužila a s Otesánkem jsme jeli autem. Chtěla jsem se nechat překvapit a tak jsem si toho moc nezjišťovala. Čekala jsem plno rádců, se kterými se seznámím. Budeme hrát nějaké hry a něco se naučíme. Něco jako VRK. Ale říkali nám, že Žirafa NENÍ KURZ, ale zážitková akce a že to máme šířit dál. 🙂

  1. Z čeho jsem měla obavy?

Rozhodně z kolektivu. Mám ráda lidi, ale nemám ráda seznamování. Měla jsem strach, že tam budou špatní lidé, nebo že se nebudu mít s kým bavit. Nakonec jsem byla příjemně překvapena a dost jsem se začala první zapojovat do konverzací. Díky Žirafě už se seznamování tolik nebojím, takže je to jedna z mála věcí, kterou jsem si z této akce přivezla.

  1. Co mě nejvíce překvapilo?

No… Bylo toho opravdu hodně. Rozhodně to byla ta krásná klubovna, tolik her a scénky. V těch scénkách i vtipný komentář a převlek Žirafy, ten byl opravdu fantastický. Každý program byl originální a překvapující. Vlastně jsme nikdy nevěděli, co se bude dít a bylo to opravdu boží. Jako další mě rozhodně překvapilo městečko Black Side. Je to vlastně městečko Palermo, ale měli jsme před sebou svíčky (náš život), vedoucí měli převleky, byl zde ke každé postavě příběh a smrt. Samozřejmě zvukové efekty křiku apod. Nebo labyrint světa, ráj srdce. V této aktivitě jsme mohli žít znovu svůj život a rozhodovat se, co vše se naučíme. Třeba stanoviště Relax jsem přeskakovala a chodila každé kolo na Vzdělání a Skauting. Tato hra mi opravdu otevřela oči a krom překvapení mi dala i něco opravdu zásadního.

  1. Na co určitě nezapomenu?

Určitě nezapomenu na lidi, které jsem zde poznala. Jelikož mi na téhle akci opravdu záleželo, chtěla bych ji nechat v paměti a na papíře co nejdéle a co nejvíce z ní. Protože z Žirafy je vždy tolik vzpomínek, které nesmí být zapomenuty…

  1. Co jsem si ze Žirafy přivezla?

Rozhodně skvělé vínové tričko, všemi známou nášivku, připínáček, pár popsaných papírů a v neposlední řadě vzpomínky. I když to byla pouze zážitková akce, hodně mě toho naučila. Jsem za to vše velmi vděčná a myslím, že Žirafa mi dala to, co jsem celou dobu potřebovala.

  1. Proč by měl někdo z našich dalších budoucích rádců jet na Žirafu?

To je přeci jasné! Žirafa je naprosto skvělý zážitek. Poznáte plno nových a skvělých lidí, opravdu hodně se zasmějete, získáte plno nových zkušeností, odreagujete se, ujasníte si možná některé vaše životní priority a především se budete dobře bavit!

  1. Celkové shrnutí Žirafy

Myslím, že to, co jsem napsala výše naprosto stačí. Prostě pecka! 🙂 Je to prostě zážitek na celý život a všem doporučuji!

Palačinka

Otesánek:

Ve čtvrtek jsem nasedl k Palačince do auta a mohli jsme vyrazit směr Kaprálův mlýn. Přijeli jsme a ještě před dveřmi nás přivítali lidé, co stáli ve sněhu bosky na střeše (později jsme zjistili, že to jsou naši vedoucí). Následoval nástup a potom kupa seznamovaček. Byli ovšem velmi originální (tak, jak jen seznamovačky můžou). Další na pořadí byla večere a potom se za námi přišla podívat Žirafa a babička, což byl symbolický rámec celého víkendu. Volná zábava nechyběla, večerka ve 12 bohužel taky ne.

V pátek za námi přišli borci z organizace NaZemi a povídali nám o plýtvání jídlem. Trvalo to asi 4 hodiny, ale bylo to velmi zábavné a poučné. Potom za námi přišel majitel Kaprálova mlýna, aby nám udělal prohlídku. Bylo to velmi zajímavé a poučné. Čekaly nás situační hry venku. Měli jsme určité situace, např. čekáte s družinkou na vlak a musíte si vymyslet hru, abyste ji zabavili. Po obědě byla na pořadí tlachárna. Mohli jste se zapsat na jedno téma na 1 hodinu a o něm si povídat s ostatními. Byly dva bloky, takže jste se mohli zapsat na 2 témata. Poté následoval večerní program a to bylo vaření styl prostřeno. To snad nemusím popisovat, každý známe prostřeno. Večerní program nám měl ukázat, jak se dá z tak ohrané hry jako je Městečko Palermo udělat nevšední zážitek. Čili motivace. Opět volný program a opět večerka.

V sobotu jsme začali videoprogramem. Měli jsme na 1 zařízení nahrát krátký film na téma pohádka. Naše skupina to pojala netradičně a z pohádky se stala žirafian khaposody. Poté jsme si to pouštěli. Další na programu byl program, proč skautuji? Rozdělili jsme se na kluky a holky a řešili jsme, proč vlastně skautujeme. Poté jsme se o tom pobavili všichni. Nejzajímavější hra přišla k večeru a proto, že si vedoucí přáli, ať tu hru nešíříme dál, nenapíšu sem o ní nic, ale jestli půjdete na Žirafu, což vám vřele doporučuji, máte se na co těšit. Další na pořadníku večera byla hra, které se říká improvizace. On je ten název docela přesný. Dva lidi dostanou téma a musí o něm před všemi 1:30 minut improvizovat. Komu uběhne čas dříve, vyhrál. Poslední oficiální program byla noční hra. Tentokrát už ale nebyla večerka. Taky to bylo v neděli na ostatních, včetně mě, dost poznat.

V neděli jsme měli rozcestník akcí. Vedoucí nám ukazovali, co můžeme zažít za akce krom Žirafy. Další bylo zabíjení viru, kdy jsme měli hledat po areálu a pomocí QR kódu luštit hádanky a zabíjet viry. Poté zpětná vazba, ve které jsem se celkem vyřádil. 🙂 A nakonec uklízení a odjezd.

Žirafu doporučuji všem rádcům. Moc jsem si to užil.

Otesánek