Brigáda na tábořišti

by Marcel

^

13. 6. 2019

Asi už není nikdo z našeho oddílu, kdo by nevěděl, že letos si úplně poprvé postavíme celý tábor sami na zelené louce. Naštěstí v tom ale nejsme sami – rodiče našich členů jsou velmi aktivní a nebojí se přidat ruku k dílu. Podařilo se nám tak vyrazit na boudoucí táborovou louku a pěkně si ji před tábořením nachystat.
Čekalo nás, řezání, sekání, kosení, hrabání, pálení a jiné práce tohot typu. Předně děkujeme všem, kteří se nějakým způsobem do příprav zapojili. A pokud chcete vědět, jak celá akce probíhala – přečtěte si Myšákův zápis do kroniky. 😉 1. den – Pátek 17. 5.
Sraz byl v 15:45 na rosické faře, kde míváme schůzky. Nejprve jsme se domluvili, co nakoupíme na sobotní oběd. Následně jsme šli do Teska, kde jsme nakoupili domluvené suroviny. Domluvili jsme se, že budeme vařit to stejné, co na Svojsíkově závodě, akorát na ohni – penne s rajčatovou (spíš přesněji kečupovou) omáčkou. Po nakoupení jsme se vrátili zpět na faru, kde jsme dali suroviny Marcelovi a šli jsme na vlak. Tam nás přišla zkontrolovat Katka, která ale následně jela autem. Asi v 17:10 nebo tak nám jel vlak linky S4, kterým jsme jeli přes stanice Zastávka u Brna a Vysoké Popovice do stanice Rapotice. Cesta trvala asi 20 minut. V Rapoticích na nás čekala Katka. Přesedli jsme na autobus linky 430, kterým jsme jeli přes Sudice a Ketkovice do Čučic. Tato cesta trvala kolem 10 – 15 minut. V Čučicích na nás opět čekala Katka. Z Čučic jsme šli po vlastních nohách k řece Oslavě. Proti proudu řeky jsme poté šli asi 300 metrů. Tam jsme řeku přebrodili a byli jsme na našem budoucím tábořišti, které ale bylo ještě zarostlé. Šli jsme na druhou stranu louky. Tam to Marcel trochu vysekal kosou a my jsme tam postavili hangár. Potom jsme se navečeřeli, rozdělali jsme oheň a šli jsme už spát.

2. den – Sobota 18. 5.
Vstávali jsme asi v 8 hodin. Nasnídali jsme se a potom já (Myšák), Popcorn, Kořen a Shifu jsme přebrodili řeku a šli jsme navigovat rodiče, kam mají jít. Rodiče přijeli mezi devátou a desátou hodinou ranní. Po nějaké hodině jsme šli zpět na tábořiště. Rodiče přivezli různé náčiní (motorové sekačky, pily, hrábě, lopaty ad.), kterým potom odklízeli tábořiště od kopřiv a různých jiných závadných věcí a my jsme se na ně spokojeně dívali. To byl vtip, zdaleka se nepodobající pravdě. Když jsme přišli, šli jsme vařit oběd. Donesli jsme nějaké klacky na zapálení ohně a zapálili jsme ho. Potom to hořelo a my jsme na tom uvařili oběd – penne těstoviny s rajčatovou, přesněji řečeno kečupovou, omáčkou (v kečupu totiž moc rajčat není). Potom jsme se najedli a šli jsme dělat práci – konkrétně já s někerýma dalšíma klukama jsme zašlapávali mraveniště, které vypadali jako hromádky hlíny. Mezitím už bylo celé tábořiště vyplevelené od nějakých harampádí, přesněji řečeno kopřiv a spol. Potom jsme šli na “chvíli” do řeky, se “otužovat”. Byli jsme tam něco přes dvě hodiny. Ke konci dne, když odjeli rodiče jsme ještě vyklízeli staré táborové ohniště od kamenů, aby se to mohlo přerýt či co. Večer jsme si povídali u ohně, asi až do půlnoci.

3. den – Neděle 19. 5.
Ráno jsme se vzbudili, sbalili si a potom jsme měli snídani – rohlík s taveným sýrem. Po dojezení jsme vyrazili po proudu řeky do Nové Vsi, ale pouze my (děti), páč Marcel a Katka se vezli svou krásnou károu. Cesta do Nové Vsi k bazénu trvala asi hodinu a čtvrt. Za čtvrt hodiny po příchodu k bazénu přijeli Marcel a Katka. Potom jsme šli na hodinu do bazénu, kde jsme plnili úkol Mise Svojsíkův Závod – uzlování. Úkolem bylo co nejrychleji zavázat tři uzly – ambulák, škoťák, loďák. Čas se stopoval za družinu. Po skončení jsme jeli autobusem domů (kromě pár lidí, kteří jeli autem).

Zapsal Myšák

Fotky opět v galerii: https://esoxrosice.rajce.idnes.cz/Koseni_taboriste_17.-19.05.2019

Další zápisky