Roverská přespávačka

by Marcel

^

12. 3. 2019

Vážení rodičové, členové, i kamarádi našeho oddílu, rozhodl jsem se, že vás dnes zasvětím do další z řad našich skautských akcí. Dnes se dozvíte něco málo o roverské akci, která proběhla z pátku na sobotu 22. a 23. února.

Tato naše roverská akce začala v pátek v 18:00 hned po oddílovém uzlaři. Ještě asi 15 minut jsme seděli v klubovně, kde rádcům Katka vysvětlovala nějaké věci k uzlaři.

Hned poté jsme se vydali k autům. Adept vezl mě (Vevra), Otesánka, Matese a Cožeho. Marcel vezl zbytek, tedy Woody, Dráčka a Lukase.

Až na Adepta, který musel jet do Brna, jsme se opět všichni shledali v Domašově na Hasičárně. Zde na nás již čekal i Mirek Staněk, který je vedoucím domašovského střediska. Právě on nám pověděl něco o historii skautingu v Rosicích.

Řekl nám například, že první skauti v Rosicích byly již před druhou světovou válkou. Také jsme se dozvěděli například to, že jeho tatínek v Rosicích založil jeden skautský oddíl po Pražském jaru nebo o tom, jak i sám Mirek jezdil v hlubokém komunismu na „chaloupky“.

Po revoluci roku 1989 se v Rosicích objevil ještě jeden oddíl, ale ten bohužel moc dlouho nevydržel, jelikož neměl na co navázat.

Rád bych vám řekl ještě mnohem více informací, které jsme se dozvěděli, ale bohužel to bych tento zápis psal ještě hoodně dlouho, jelikož informací je skutečně hodně.

Ale samozřejmě se zájemci můžou obrátit na jakéhokoli z roverů i na Marcela, kteří jistě s úsměvem na tváři informace doplní 😊.

Nakonec jsme ještě shlídli nějaké fotky a video z prvního táboru rosického oddílu.

Když toto „povídání“ okolo 21:00 skončilo, tak jsme měli v podstatě volnou zábavu. Hodně jsme si povídali, smáli se a samozřejmě jsme se i najedli a napili. Což mi připomíná úžasnou pohostinnost domašovských vedoucích, kteří nám mimo místa k přespání, nabídli i velmi dobrý jablečný mošt a nějaké to sladké.

Poté jsme hráli hru Kontakt, kterou jsem sice ze začátku moc nechápal, ale i tak se mi velmi líbila.

Hned následovalo povídání o všech možných tématech, která vás jen napadnou a samozřejmě jsme i vymýšleli družinový pokřik.

Okolo 01:00 jsme už pomalu, ale jistě ulehávali do spacáků a nejpozději ve dvě ráno již všichni spali.

Zhruba v 7:20 ráno jsme vstávali. Trošku jsme si ještě povídali a uklízeli. Poté Marcel odvezl první várku (Mates, Otes, Vevr a Lukas) do Rosic přímo k hřbitovu a vrátil se pro druhou várku.

Musím říct, že na to, jak jsem byl nervózní jít opět po x „letech“ do skautu, tak se mi akce velice líbila a už teď se těším na spousty následujících.

Přeji vám všem krásný den a úsměv na tváři.

Vevr!

Další zápisky