Druhý dubnový víkend byl pro naše skautské družiny opravdu náročný. Čekalo je základní kolo Svojsíkova závodu. Do Hustopeč, kde se závod konal, se sjelo na čtyři desítky družin z celého okresu
a soupeřilo mezi sebou o čtyři postupová místa (v kategorii dívek i chlapců) do následujícího krajského kola. To vše navzdory velmi studenému počasí, které nás po oba dny provázelo.
Naše dívčí družina skautek Neonek obsadila krásné 11. místo a umístila se tak v polovině startovního pole.
Družina skautů Jelenů našla jen jediné přemožitele a obsadila tak druhé místo. Jedná se o první družinu našeho oddílu, které se podařilo ze základního kola postoupit. Na přelomu května a června budou usilovat o jediné postupové místo do závěrečného celostátního kola, tak jim budeme držet palce.
Nutno podotknout, že dobře našlápnuto mají i Neonky – vždyť Jeleni byli v předchozím ročníku Svojsíkova závodu také jedenáctí. Tak uvidíme, kam se nám za ty další dva roky podaří posunout. 🙂
Všem patří uznání a gratulace!
Fotogalerie: https://esoxrosice.rajce.idnes.cz/Zakladni_kolo_Svojsikova_zavodu_Hustopece_12.-13.04.2019
Konání závodu si všimla i hustopečská média: “Křížový vrch v Hustopečích zaplnily stany stovek skautů”
Přídavek – zápis z kroniky Jelenů:
Pátek 12. 4.
Sešli jsme se na zastávce autobusu Rosice Brněnská. Jeli jsme autobusem linky 405 do Brna na Poříčí. Tam na nás čekala Houska a s ní jsme jeli na Dolní nádraží. Ujel nám vlak, proto jsme čekali hodinu na Dolním nádraží. Po hodině jsme nastoupili do vlaku InterPanter a jeli jsme s ním do Šakvic. Tam jsme přestoupili na motoráček, který se dokodrcal do Hustopeč u Brna (Houska jela ze Šakvic dále do Břeclavi). Z vlakové zastávky jsme šli asi 1 km do takového areálu, kde už byli všichni ostatní skauti. Hned na začátku nám zkontrolovali, jak máme sbalený batoh a jak jsme nakoupili, jak jsme si rozdělili jídlo a vymysleli, co budeme vařit. Potom nám řekli, kde se máme zakempit. Měli jsme 2 hodiny na postavení stanu a vaření jídla. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Jedna co vařila a druhá stavěla:
- skupina: Lukas, Cože
- skupina: Já, Myšák, Otesánek, Štěpán a Matěj.
Po dvou hodinách jsme měli jídlo hotové a stan postavený. Na jídlo jsme měli penne s rajčatovou omáčkou. Penne byly sice trochu nedovařené, ale rajčatová omáčka byla výborná. Potom byl nástup, kde nám řekli nějaké informace k zítřku. Po nástupu jsme šli spát.
Sobota 13.4.
Dneska jsme se vzbudili asi v 6 hodin ráno, ale vstali jsme až ve čtvrt na osm. Nasnídali jsme se a vyrazili jsme k prvnímu stanovišti, které se nacházelo v místní knihovně.
1. stanoviště – vyhledávání informací
Vyhledávali jsme odpovědi na otázky pomocí počítače a různých atlasů.
Šli jsme na další stanoviště, které se nacházelo asi o 1 km dál v hustopečském parku.
2. stanoviště – orientace
Měli jsme do slepé mapy zakreslit park s cestami, lavičkami a jinými objekty. Úkol jsme moc nezvládli. Mohli bychom zlepšit rychlé pochopení úkolu a hned reagovat.
Po tomto stanovišti jsme si chtěli uvařit čaj, ale Cože vylil vodu Lukasovi do rozkroku. Šli jsme tedy dále ven z civilizace na 3. stanoviště.
3. stanoviště – fyzická zdatnost
Byly tam čtyři disciplíny:
- 1. divné angličáky po dobu 2 minut
- 2. běh na 1000 metrů
- 3. běh na sprint
- 4. hod na cíl – 24 balónků (4 lidi po 3 balonkách; 3 lidi pod 4 balónkách)
Na čtvrté stanoviště jsme šli svojí speciální zkratkou k rozhledně, tam jsme dostali šifry. Šifry jsme měli vymyslet, jak si ty šifry poslat. Potom jsme se přesunuli na páté stanoviště – jak zvířata pomáhají přírodě. To bylo docela v pohodě. Na šestém stanovišti byla manuální zručnost. Dan měl udělat rámeček, Kuba měl udělat začátek šuplíku, já postavit něco z merkuru, Matěj a Cože sestavit kolo, Štěpán něco ušít, Lukas měl sestavit elektrický obvod. 7. stanoviště byla zdravověda, na kterou jsme krásně čekali v dešti a větru a mysleli jsme si, že je to naše nejhorší stanoviště. Asi po 20 minutách jsme se konečně dočkali. Bylo tam autonehoda. Měli jsme zachránit paní, která nedýchala a pána, který měl otevřenou ránu a ještě jednoho, který byl pod autem s vymknutým kotníkem + lehkým otřesem hlavy a tekla mu krev z nosu. Bylo to naše nejlepší stanoviště. 31 bodůůů.
Šli jsme do základního tábora a tam byla večeře a potom vyhlášení výsledků – byli jsme druzí a postupujeme do KRAJSKÉHO KOLA.
Po skončení jsme jeli domů.
Zapsali Myšák a Opičák
