Výprava na Ivančenu

U příležitosti svátku všech skautů, sv. Jiří, vyráží každoročně stovky skautů na kopec pod Lysou horou – na Ivančenu. Je zde památník skautů padlých za druhé světové války.
Ivančena je kamenná mohyla stojící v Beskydech pod vrcholem Lysé hory.

V posledních dnech II. světové války popravili nacisté řadu členů Slezského odboje a mezi nimi také pět skautů z 1. oddílu Ostrava. Stalo se tak mezi 24. dubnem a 2.květnem 1945 v polském Těšíně. V říjnu dalšího roku pak na Ivančenu vystoupali skauti z 30. oddílu Junáka z Moravské Ostravy a přinesli první kameny.

Od té doby k mohyle chodili skauti, trampové i obyčejní lidé a nosili s sebou kamínky i balvany, ze kterých pomník narůstal. Ivančena se stala symbolem odboje proti nesvobodě a i když komunisté chtěli pochody k ní zakázat, nikdy se jim to nepovedlo.

Mohyla v sobě nese nejen dramatický osudový příběh, ale stala se také výmluvnou symbolikou. Dnes zabírá asi 40 metrů čtverečních a 195 metrů krychlových. Sahá do výšky 4 metrů.

Naše výprava začala už v pátek 26. dubna. Už z Králova Pole jsme na sebe navazovali skupinky skautů. Vlak z Ostravy do Frýdlantu už byl slušně naplněný, no a korunu tomu nasadila výluka na trati a tři autobusy. Zahráli jsme si tak hru “vměstnej do jednoho autobusu co nejvíce skautů”. Těžko říct, kdo nakonec vyhrál, ale v tom našem bylo určitě na tři desítky skautů okořeněných cca čtyřicítkou skautů polských. 🙂 Každopádně se prokázalo, že skauti jsou mimo jiné i výborně skladní. 😀

Našli jsme kýženou tělocvičnu, našli jsme si svůj rožeček na spaní, najedli se a za výrazné polské hlukové kulisy jsme usínali.

V sobotu nás čekal samotný výšlap – počasí bylo super, jen trochu kosa. Ale sem tam se ukázalo i sluníčko. Cestu na Ivančenu jsme prožili v doprovodu několika stovek dalších skautů. Všichni společně jsme uctili památku padlých brášků a pak jsme vyrazili dále na Lysou horu, získali jsme podpisy náčelníka i náčelní a jejich zástupců. Našlapali jsme více než 20 km. Zavedli jednu novou přezdívku – Balvan – hádejte, komu může patřit (Kdo tipuje Lukase, vyhrál!), omrkli jsme vodní nádrž Šanci a nakonec si k večeři uvařili luxusní kuskus s tuňákem.

Noční “klid” byl podobný jako noc předchozí, jen jsme byli víc “zmordovaní”, tak jsme opravdu bez problémů usnuli.

Neděle byla pouze ve znamení návratu. V příjemně prázdném vlaku jsme docestovali až do Brna – díky právě probíhajícím rekonstrukcím jsme přes Brno museli jet na třikrát, ale vlak do Rosic na nás čekal, takže pohoda. Cestou ty naše kobylky zbaštily více než dva bochníky chleba s paštikou a i veškeré ostatní zbylé zásoby.

Na nádraží jsme všechny účastníky předali rodičům a vydali se k domovu.

 

Fotky naší galerii. 😉

Přídavek – zápis z kroniky Jelenů:

V pátek 26. 4. jsme se s družinkou Jelenů a družinkou Neonek vypravili na mohylu pojmenovanou Ivančena, která leží na Lysé hoře. Už na samotné cestě jsme potkali nespočet skautů. Tím pádem mačkání v autobuse bylo samozřejmostí. Po dlouhé a únavné cestě jsme konečně dorazili do tělocvičny, která byla obě noci naším útočištěm.

Potkali jsme dokonce polské skauty, u kterých nás překvapila jejich, až vojenská, disciplína. Kromě ní ovšem, jak jsme později zjistili, neuměli vůbec nic. Neboť jsme byli znaveni z cesty, po chvíli jsme usnuli. V sobotu nás čekal výšlap na Ivančenu. Po vydatné snídani jsme se vydali k autobusu, který nás zavezl k Petru Bezručovi (hotel, pozn. redakce) a odtamtud jsme už museli po svých.

Výstup k mohyle roztřídil silnější a trochu slabší členy naší družiny. Nejhůře se dařilo Lukasovi, který se za námi doslova valil jako BALVAN. Došlo nám, že to může být cool přezdívka. Aby nám cesta lépe utíkala, připravili si pro nás organizátoři akce hru, která nás provedla skautingem za komunistického režimu.

Po cestě jsme narazili na takové kuriozity, jako jsou skauti, co chodí bosky, nebo třeba v ploutvích. Bylo tam opravdu hodně skautů. Není divu, že se tam poprvé za celou historii Ivančeny objevili všichni náčelníci a vedení junáka. Ve 12:15 začínal ceremoniál, kde mluvili o významu tohohle místa. Cože a Matěj samozřejmě využili příležitosti a ulovili podpisy od všech z vedení junáka.

Po skončení ceremoniálu nás čekalo společné foto, nakoupení nášivek a mohli jsme vyrazit směrem k vrcholu Lysé hory.

Význam mohyly byl obrovský a měl obrovský přesah. Co bylo ale ještě větší, byl výstup na Lysou horu. Někomu docházel kyslík z převýšení, někomu se zase motaly nohy a někdo (já) si vesele kráčel až k vrcholu, kde nás čekalo zajímavé překvapení.

Po posledním kopci nám náš vedoucí Marcel oznámil, že na Ivančeně schoval poklad a že je jen na nás, jestli se pro něj vydáme nebo ne. Většina členů naší výpravy nad touto nabídkou ohrnula nos. Někteří váhali, ale nakonec se pár odvážných členů rozhodlo dojít si pro poklad. Náš vedoucí si z nás jen dělal srandu, ale překvapila ho reakce oněchž odvážných hrdinů, kteří se rozhodli vrhnout se zpět skrz sníh a mlhu, pro bájný poklad.

Na vrcholu nás čekal “hladící bod” a krásný pohled skrz pod hustou vrstvou mlhy. Po společném foto jsme se vydali do hospůdky, kde nás čekala teplá polévka a zasloužený odpočinek.

Vyjít na Lysou horu nebyl až takový problém, za to sejít ji, bylo o poznání náročnější, hlavně pro naše už tak podlamující se kolena.

Nechybělo ani pár pěkných držkopádů, ale nakonec se nám se značným úsilím podařilo dojít na vlak, kde nás čekala cesta zpět do tělocvičny.

Po přicestování zpět do tělocvičny nás čekala večeře v podobě kus-kusu se zeleninou a tuňákem. Po večeři jsme konečně mohli odpočívat, ale ne na dlouho, protože se vrátili zpět Poláci za velmi burácivého rachotu.

Někteří členové se odebrali ke spánku, někteří hráli hry a Balvan tížil skauty kolem sebe svojí přítomností a neuvěřitelným smradem zpoceného těla. 😀

Večer sice ještě nekončil, ale brzy jsme na sobě pocítili únavu, a tak jsme rozhodli, že se uložíme ke spánku.

Ráno nás čekal návrat zpět. Po dlouhé cestě, plné ostatních skautů a povídání si o tom, co jsme zažili, jsme se konečně dostali zpět domů.

Nakonec ještě přikládám mapu naší strastiplné cesty.

Zapsal Otesánek

A na úplný závěr, ještě krátká videovzpomínka na akci: