Svojsíkův závod – základní kolo Hustopeče

Druhý dubnový víkend byl pro naše skautské družiny opravdu náročný. Čekalo je základní kolo Svojsíkova závodu. Do Hustopeč, kde se závod konal, se sjelo na čtyři desítky družin z celého okresu
a soupeřilo mezi sebou o čtyři postupová místa (v kategorii dívek i chlapců) do následujícího krajského kola. To vše navzdory velmi studenému počasí, které nás po oba dny provázelo.

Naše dívčí družina skautek Neonek obsadila krásné 11. místo a umístila se tak v polovině startovního pole.

Družina skautů Jelenů našla jen jediné přemožitele a obsadila tak druhé místo. Jedná se o první družinu našeho oddílu, které se podařilo ze základního kola postoupit. Na přelomu května a června budou usilovat o jediné postupové místo do závěrečného celostátního kola, tak jim budeme držet palce.

Nutno podotknout, že dobře našlápnuto mají i Neonky – vždyť Jeleni byli v předchozím ročníku Svojsíkova závodu také jedenáctí. Tak uvidíme, kam se nám za ty další dva roky podaří posunout. 🙂

Všem patří uznání a gratulace!

 

 

 

 

Fotogalerie: https://esoxrosice.rajce.idnes.cz/Zakladni_kolo_Svojsikova_zavodu_Hustopece_12.-13.04.2019

Konání závodu si všimla i hustopečská média: „Křížový vrch v Hustopečích zaplnily stany stovek skautů“

Přídavek – zápis z kroniky Jelenů:

Pátek 12. 4.

Sešli jsme se na zastávce autobusu Rosice Brněnská. Jeli jsme autobusem linky 405 do Brna na Poříčí. Tam na nás čekala Houska a s ní jsme jeli na Dolní nádraží. Ujel nám vlak, proto jsme čekali hodinu na Dolním nádraží. Po hodině jsme nastoupili do vlaku InterPanter a jeli jsme s ním do Šakvic. Tam jsme přestoupili na motoráček, který se dokodrcal do Hustopeč u Brna (Houska jela ze Šakvic dále do Břeclavi). Z vlakové zastávky jsme šli asi 1 km do takového areálu, kde už byli všichni ostatní skauti. Hned na začátku nám zkontrolovali, jak máme sbalený batoh a jak jsme nakoupili, jak jsme si rozdělili jídlo a vymysleli, co budeme vařit. Potom nám řekli, kde se máme zakempit. Měli jsme 2 hodiny na postavení stanu a vaření jídla. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Jedna co vařila a druhá stavěla:

  1. skupina: Lukas, Cože
  2. skupina: Já, Myšák, Otesánek, Štěpán a Matěj.

Po dvou hodinách jsme měli jídlo hotové a stan postavený. Na jídlo jsme měli penne s rajčatovou omáčkou. Penne byly sice trochu nedovařené, ale rajčatová omáčka byla výborná. Potom byl nástup, kde nám řekli nějaké informace k zítřku. Po nástupu jsme šli spát.

Sobota 13.4.

Dneska jsme se vzbudili asi v 6 hodin ráno, ale vstali jsme až ve čtvrt na osm. Nasnídali jsme se a vyrazili jsme k prvnímu stanovišti, které se nacházelo v místní knihovně.

1. stanoviště – vyhledávání informací

Vyhledávali jsme odpovědi na otázky pomocí počítače a různých atlasů.

Šli jsme na další stanoviště, které se nacházelo asi o 1 km dál v hustopečském parku.

2. stanoviště – orientace

Měli jsme do slepé mapy zakreslit park s cestami, lavičkami a jinými objekty. Úkol jsme moc nezvládli. Mohli bychom zlepšit rychlé pochopení úkolu a hned reagovat.

Po tomto stanovišti jsme si chtěli uvařit čaj, ale Cože vylil vodu Lukasovi do rozkroku. Šli jsme tedy dále ven z civilizace na 3. stanoviště.

3. stanoviště – fyzická zdatnost

Byly tam čtyři disciplíny:

  • 1. divné angličáky po dobu 2 minut
  • 2. běh na 1000 metrů
  • 3. běh na sprint
  • 4. hod na cíl – 24 balónků (4 lidi po 3 balonkách; 3 lidi pod 4 balónkách)

Na čtvrté stanoviště jsme šli svojí speciální zkratkou k rozhledně, tam jsme dostali šifry. Šifry jsme měli vymyslet, jak si ty šifry poslat. Potom jsme se přesunuli na páté stanoviště – jak zvířata pomáhají přírodě. To bylo docela v pohodě. Na šestém stanovišti byla manuální zručnost. Dan měl udělat rámeček, Kuba měl udělat začátek šuplíku, já postavit něco z merkuru, Matěj a Cože sestavit kolo, Štěpán něco ušít, Lukas měl sestavit elektrický obvod. 7. stanoviště byla zdravověda, na kterou jsme krásně čekali v dešti a větru a mysleli jsme si, že je to naše nejhorší stanoviště. Asi po 20 minutách jsme se konečně dočkali. Bylo tam autonehoda. Měli jsme zachránit paní, která nedýchala a pána, který měl otevřenou ránu a ještě jednoho, který byl pod autem s vymknutým kotníkem + lehkým otřesem hlavy a tekla mu krev z nosu. Bylo to naše nejlepší stanoviště. 31 bodůůů.

    Šli jsme do základního tábora a tam byla večeře a potom vyhlášení výsledků – byli jsme druzí a postupujeme do KRAJSKÉHO KOLA.

Po skončení jsme jeli domů.

Zapsali Myšák a Opičák