Tuto víkendovku chystal převážně Jindra, takže náplň víkendovky byla překvapením zčásti i pro mě s Opičákem (něco nám Jindra řekl předem, ale stejně jsme to zase zapomněli, protože toho bylo hodně). Zároveň to byla soukromá akce jen pro družinu Jelenů.
Sešli jsme se v sobotu 3. 9. v 9:35 ve Zbýšově v parčíku před městským úřadem.
V průběhu celého dne Jeleny čekaly nějaké otázky, odpovědi na ně zaznamenávali do speciální mobilní aplikace se zámky, které se po uhodnutí odpovědi odemkly.
Přesunuli jsme se k Jindrovi domů, kde jsme si nechali věci, abychom mohli jít na lehko. Vzápětí jsme vstoupili do areálu nedalekého bývalého dolu Simson, kde jsme měli domluvenou exkurzi. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, jedna skupina si s jedním průvodcem prohlédla venkovní prostory a druhá vnitřní prostory. Poté jsme se vystřídali. Prohlídka byla velmi zajímavá, protože nás prováděli lidé, kteří zde dříve pracovali, takže věděli, jak to přesně chodilo. Kluky nejvíce zaujal pohyblivý vozík na kolejích ve vnějších prostorách muzea.
Po exkurzi jsme si skočili pro batohy a šli jsme se projít do zbýšovského lesa. Do lesa jsme šli přes pole po modré značce směrem na Padochov, pak jsme ze značky ale uhli a pokračovali jsme lesem po pěšině, která není ani v mapě, takže jsme museli důvěřovat Jindrovi, který les zná lépe, než my. Po cestě jsme s Opičákem rozhazovali takové lístečky s různou bodovou hodnotou, které ostatní sbírali – cílem hry bylo nasbírat co nejvíce bodů. Z lesa jsme se pak dostali po cestě, která vede ke koupališti.
Po výletě nám vyhládlo, tak jsme zašli do hostince Hornický dům, kde byl domluvený oběd. Měli jsme přírodní plátek s hranolkami, zeleninovou oblohou a tatarkou. K tomu každý dostal sklenici malé limonády.
Jakmile jsme se najedli, šli jsme na domluvenou prohlídku do četnického minimuzea. To bylo zajímavé, zbýšovský četník zde měl jednu místnost zařízenou tak, jak zhruba dříve vypadala četnická kancelář. Na stěnách visely také nějaké obrázky ze seriálu Četnické humoresky.
Následně jsme se vydali na zbýšovskou haldu. Dále hra na svahu haldy – sbírání lístečků. Z této hry vzniklo další heslo do na začátku zmíněné aplikace se zámky. Naučnou stezkou jsme dosáhli vrcholu haldy, kde jsme s Jindrou ostatním Jelenům ukázali naše krabičky poslední záchrany (KPZ). Následovala krátká aktivita, při které bylo za úkol sestavit z několika součástek nouzovou svítilnu. Nakonec se to povedlo.
Z haldy jsme poté sešli dolů, původně nám chtěl Jindra ukázat ještě Rybičkovou skálu, nakonec jsme ale usoudili, že lepší bude jít rovnou na Cihelnu, kde bylo pro dnešek naše nocoviště, protože už se začínalo stmívat. Po příchodu na Cihelnu nám Jindrův děda přivezl věci – spacáky a karimatky, a taky další potřebné věci. V přístřešku jsme si vybalili věci a vzhledem k hrozbě deště jsme s Opičákem namísto chybějících stěn natáhli plachty, tak, aby ani v případě větru déšť neproniknul dovnitř. K večeři jsme si opekli špekáčky na ohni, který nám zde zanechali předchozí návštěvníci, kteří po našem příchodu odešli. Těžko říct, zda kvůli nám. Po večeři jsme se už uvelebili do spacáků, ale ještě jsme si až do půlnoci povídali.
Ráno skutečně přišel obávaný déšť, naštěstí jsme na něj byli připraveni. Při pohledu z vyhřátého a suchého spacáku byla představa, že bychom museli vylézt a jít natahovat plachty, opravdu děsivá. Naštěstí jsme však mohli zůstat ležet a ještě asi hodinu a půl déšť pouze pozorovat. Vstali jsme něco málo před 9. hodinou, to už prakticky nepršelo. V 10 hodin se všichni Jeleni, kromě mě, Opičáka a Jindry, vydali procvičovat svůj orientační smysl. Od Jindry obdrželi mapu, kde mají hledat recept na dnešní oběd. Nutno podotknout, že mají orientační smysl přímo bravurní – nejen, že našli recept, ale taky našli samotné jídlo, a to v samoobsluze ve Zbýšově. Jsou to kluci mazaní, ale bohužel – vzhledem k tomu, že těstoviny z polotovaru v receptu nebyly, nepřicházela tato možnost v úvahu. Rozdělali jsme oheň a šli jsme vařit těstoviny klasicky – v jednom kotlíku těstoviny a v druhém rajčatovou omáčku.
Po uvaření a snězení oběda jsme po nás uklidili veškerý nepořádek a přijel autem Jindrův děda. Naložili jsme tedy věci do auta a sami jsme vyrazili směrem ku Zbýšovu. Ve 14:45 konec – pobrali jsme naše věci z auta a vyrazili jsme směrem k domovům. Jen Jindra to neměl domů moc daleko, když akci ukončil před vlastním domem. My s Opičákem jsme jeli domů autobusem asi v 15:20 – málem jsme ho nestihli.
Celkově mám z akce dobrý pocit a je skvělé, že se do přípravy zapojil jeden ze členů družiny, nebo spíše tuto akci i sám inicioval. Vzhledem k tomu, že už o ní mluvil snad od března, bylo vidět, že se na ní opravdu těšil. Zároveň i programově byla tato akce velmi bohatá – a to jsme ještě mnoho naplánovaných věcí vůbec nestihli udělat. Zúčastnili se prakticky všichni Jeleni, což je také super.
Zapsal Myšák
